Začínáme s AVR
Úvod do AVR
Dnešním dílem začíná nový seriál o programování mikroprocesorů AVR. Rozhodl jsem se ho zavést poté, co jsem začal podobný seriál psát i pro server www.programujte.com. Vedla mě k tomu zkušenost, že na českém internetu není mnoho kvaitních "tutoriálů" pro tento typ procesoru. Na tomto webu nebudu uvádět mnoho teorie. Tu si můžete přečíst v mých článcích na webu www.programujte.com. Stěžejním materiálem budou praktické ukázky využití procesoru.
Z čeho budeme čerpat
Já osobně se učím nejraději informace z knížek, nejlépe česky psaných. Na téma AVR vyšlo od nakladatelství BEN hned několik knih, ale jen dvě se mi zdají dostatečně kvalitní a myslím si že stojí za to si je koupit. Obě jsou od Davida Matouška, který se stal mezi zájemci o programování procesorů od Atmelu jakýmsi synonymem pro jednočipy... Nahladatelsví BEN vydalo i celou řadu jiných zajímavých knih na téma mikrokontroléry. Všem zájemcům o tuto problematiku je vřele doporučuji.
Ceny knih, ale v poslední době neúměrně stoupaly a proto je vhodné si alespoň část z nich nahradit jiným způsobem. Bohužel česky psaných informací s touto tématkou moc není. Na našich oborných školách stále vládnou procesory 8051 a tak není ani mnoho skript, či jiných učebních materiálů. Naštěstí se tu a tam dá najít vhodná literatura v elektorické podobě:
Ceny knih, ale v poslední době neúměrně stoupaly a proto je vhodné si alespoň část z nich nahradit jiným způsobem. Bohužel česky psaných informací s touto tématkou moc není. Na našich oborných školách stále vládnou procesory 8051 a tak není ani mnoho skript, či jiných učebních materiálů. Naštěstí se tu a tam dá najít vhodná literatura v elektorické podobě:
Vývojové prostředí
V dnešní době není problém sehnat jakékoliv vývojové prostředky pro procesory AVR. Příkladem může být server www.mcu.cz nebo www.hw.cz. Ovšem jestliže nemáte dost prostředků pro jejich koupi, můžete si je sami vyrobit. Jak programátor samotný, tak třeba i vývojové prostředí. Případně zakoupit z těchto stránek. (samotné DPS, stavebnice i oživené celky). Pro všechny vlastní konstrukce vývojových prostředků bude uvedena jejich úplná dokumentace nutná pro výrobu.
Sofware
Ani software nutný pro vývoj aplikací s procesory AVR nemusí být nutně drahou záležitostí. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit AVR studio. Je to program, kde můžete své projekty nejen tvořit, ale také simulovat a ladit. Mnohokrát se mi stalo, že jsem program po napsání nejprve několik holdin ladil a až poté bezchybnou kompilaci nahrál do jednočipu. AVR studio je možné stáhnout přímo na stránkách výrobce. Je určeno především k programování v assembleru, ale můžete v něm pracovat i s jinými compilátory. Podporuje samozřemě také velmi rozšířený C compilátor GCC.
Dalším oblíbeným programem pro vývoj firmware pro procesory AVR je CodeVision. Je to C compilátor, s velmi přvětivým uživatelskýcm rozhraním. Do 2k kódu a pro nekomerční účely je zcela zdarma. Pro náročnější uživatele se jitě nějaká ta skulinka k překonaní omezení najde :-)

Dalším oblíbeným programem pro vývoj firmware pro procesory AVR je CodeVision. Je to C compilátor, s velmi přvětivým uživatelskýcm rozhraním. Do 2k kódu a pro nekomerční účely je zcela zdarma. Pro náročnější uživatele se jitě nějaká ta skulinka k překonaní omezení najde :-)
Vlastní programátor
Na závěr dnešního dílu si ukážeme jak si jednoduše vyrobit vlastní programátor. Jedná se o programátor kompatibilní s původním STK 200. Jeho hlavní výhodou je jednouchost, bohužel slabinou je neexistence podpory ze strany nového AVR studia. Nicméně programátoři tvořící c CodeVision nemusí zoufat. Hardware je tímto vývojovým prostředím zcela podporován.
Oblíbeným softwarem, využívajícím tento programátor je také ,PonyProg, snad nejznámější freewarový nástroj k programování nejen jednočipů, ale také různých druhů pamětí. Výhodou je i existence verze pro linuxové uživatele.
To je pro dnešek vše. Příště si ukážeme praktickou ukázku využití programátoru. Nastavíme si pracovní frekvenci procesoru, zvolíme zdroj jeho hodinového signálu a rozblikáme LED.
Stavba programátoru
Stavba programátoru není nijak obtížná. Zapojení je umístěno na jednostranném plošném spoji s minimem součástek. Jestě větším zjednodušením by bylo zapojit místo hradla rezistory asi 3k3. Port počítače by tak ale nebyl chráněn. Proto tuto úpravu nedoporučuji. Programátor je také možno zakoupit na tomto webu za 230 kč. Dodávána je osazená DPS + propojovací kabel 30 cm + CD se software. K ceně je nutné připočítat poštovné a balné.
Schéma a DPS je možné stáhnout v tomto archivu , popřípadě schéma na této adreseTo je pro dnešek vše. Příště si ukážeme praktickou ukázku využití programátoru. Nastavíme si pracovní frekvenci procesoru, zvolíme zdroj jeho hodinového signálu a rozblikáme LED.
Komentovat článek
Komentáře k článku
článek zatím nikdo nekomentoval

