Jednoduchá nabíječka olověných akumulátorů

Nabíječkami olověných akumulátorů se internetové stránky jen hemží.  Stavět doma zařízení tohoto druhu se dnes sice téměř nevyplatí, ale  pro kutily, kteří nemají při dlouhých večerech co dělat je to vděčné téma. My si dnes ukážeme jak vyrobit jednoduchou tyristorovou nabíječku, kterou jsem sestrojil tuto zimu.

Teorie nabíjení

Především si musíme pro začátek říci něco o nabíjení olověných akumulátorů. Jistě jste už četli na mnoha webech, jak správně akumulátory nabíjet a stejně jako já jste na toto téma určitě četli několik různých verzí. Já jsem čerpal ze skript západočeské univerzity, což je doufám dostatečně důvěryhodný zdroj.

Především hned na začátku je nutno vyvrátit fámu, že automobilní olověný akumulátor má v nabitém stavu 12V. Přesněji je totiž toto napětí 2,06 - 2,15V na článek což odpovídá 12,36 - 12,9 V. Toho napětí bychom měli na baterii naměřit po odpojení nabíječky. Na vybitém akumulátoru bychom ale mohli naměřit napětí 1,95 - 2,03V na článek což odpovídá 11,7 - 12,08V.  U akumulátorů, které jsou zatěžovány velkými proudy může toto napětí klesnou až na 1,2 - 1,5V na článek, což odpovídá 7,2 - 9V.

Pro nabíjení musíme ale přiložit k baterii napětí větší, abychom do ní dostali náboj, který spotřebujeme například při startování. Proto si musíme popsat i chování článků při napětích vyšších. 
Při nabíjení se postupně rozkládá obsažený síran olovnatý. V pásmu 2,2 - 2,45 se rychlost rozkladu rapidně zvětší. Toto je také nejvhodnější pásmo pro začátek nabíjení. Samozřejmě pokud dodržíme doporučený nabíjecí proud rovnající se 1/10 kapacity baterie. Při překročení 2,45 na článek se začne kromě síranu rozkládat i voda a akumulátor začne tzv. plynovat. Proto je vhodně místnosti, kde se akumulátory nabíjejí dostatečně větrat.
Dosažením napětí 2,7 - 2,8V na článek je rozložen všechen síran olovnatý a napětí na akumulátoru se dále nezvyšuje. Dále je rozkládána pouze voda. V tuto chvíli je vhodné nabíjení ukončit.

Stavíme si nabíječku

Po úvodní nutné (a snad ne nudné teorii) můžeme postoupit k dalšímu kroku. Jde o volbu transformátoru. Nebudu zde uvádět žádný konkrétní typ, protože i nabíječka, kterou jsem stavěl je připojena na transformátor ze šuplíkových zásob. Jediným požadavkem je minimální napětí 17V při proudu, jimž zamýšlíme baterie nabíjet. Samozřejmě k tomuto napětí musíme připočíst úbytek 1,4V na diodách v případě použití můstku pro usměrnění.

Nyní si ukážeme schéma nabíječky, jedná se opravdu o jednoduché zařízení, které pravděpodobně nepotřebuje podrobnější komentář.


klikni pro zvětšení


klikni pro zvětšení



Rozpis součástek:

    R1 - rezistor 7k5 -  0,6W
    R2 - rezistor 1k2 -  0,6W
    R3 - rezistor 2k7 -  0,6W
    P1 - potenciometr 10k
    C1 - kondenzátor keramický 100nF
    T1 - BC547 (univerzální NPN)
    Q1 -BC557 (univerzální PNP)
    Spínací prvek  - jakýkoliv tyristor 10A
    Rezistor R4 se neosazuje - propojte silným vodičem.


    Přestože se jedná o jednoduchou DPS, máte možnosti si ji zde objednat za 45 Kč + poštovné.

Komentovat článek

Jméno:  
Zpráva:

Komentáře k článku

článek zatím nikdo nekomentoval